Nový pes 4. díl
Teď to začíná být vážné
Který by to měl být?
Při pohledu do bedny s čerstvým vrhem se milovníkovi psů rozbuší srdce. Štěňata spí těsně přitulená k sobě; malá bříška naplněná mlékem se pravidelně zdvíhají a klesají. Drobní čtyřnožci jsou prostě nepopsatelně roztomilí. Nejraději bychom si je odvezli domů všechny.
Bohužel není sen o vlastní psí smečce dopřán každému. Je třeba si vybrat jednoho pejska... Kriticky kloužeme pohledem po malých chlupatých kuličkách. Černá, černobílá, nebo snad nakonec ta s tou legrační kresbou na hrudi...? Zmocňuje se nás bezradnost. Které štěně si vybrat?
Ať si vybere pes!
Vlastně bychom se měli rozhodnout pro štěně, které se nám nejvíc líbí hned na první pohled. Pokud jsou zvířata už trochu starší a reagují na cizí návštěvy, doporučuje se dobře sledovat jejich chování. Někdy se stane, že se k vám jedno ze štěňat samo přibatolí. To je většinou dobré znamení. Pokud pes pocítí spontánní sympatie vůči neznámému člověku, cítí se k němu z neznámého důvodu přitahován. To je slibná základna pro budoucí společný život. - Za předpokladu, že náklonnost je vzájemná.
Sledování chování zvířat
V každém vrhu existují aktivní, klidná i obzvlášť přítulná štěňata. Zájemci o psa by měli mít v každém případě dost času na rozhodování a na důkladné sledování chování psích sourozenců. Jakmile si štěňata zvyknou na přítomnost návštěvy, zpravidla přejdou k dennímu pořádku. Dovádějí spolu, klidně pobíhají a hrají si se všemi možnými předměty. Chování štěňat při hře hodně napoví o vrozených povahových vlastnostech. Je sice nepochybné, že se psí povaha dá formovat i vnějšími vlivy jako socializací, výcvikem a prostředím, ale přesto nelze popřít, že určité základní předpoklady dostává takříkajíc do vínku: bázlivá nebo extrémně introvertní štěňata se jen v nejvzácnějších případech promění v sebevědomé a nebojácné psy. Malí rváči bývají i v dospělosti dosti dominantní.
Důležitá je rada chovatele
Jelikož zájemce o psa nemívá mnohdy dostatek času a dvouhodinová návštěva v žádném případě nestačí k tomu, aby si vytvořil o jednotlivých štěňatech dostatečnou představu, měl by si důkladně promluvit s chovatelem a několikrát navštívit vrh, než se definitivně rozhodne.
Chovatel zná štěňata od narození. Dobře ví, který pejsek je nejsebevědomější a který se chová spíše zdrženlivě. Vždyť sleduje psí drobotinu denně při jídle i při hrách. Radě zkušeného chovatele bychom měli důvěřovat - i když nám třeba nedoporučí právě to štěně, které nám padlo do oka. Dobrý chovatel cítí, zda se k sobě pes a zájemce hodí nebo ne. Pokud se obává, že budoucí majitel nemá dostatek zkušeností na to, aby zvládl vysloveně dominantního psa, doporučí mu možná vyrovnanější fenu.
"Ošklivé káčátko"
V některých vrzích se vyskytne štěně, které se velice liší od ostatních sourozenců. Zatímco ostatní štěňata zvědavě běží k cizímu návštěvníkovi, krčí se bázlivě pod pohovkou v obývacím pokoji a odmítá vylézt. Ignoruje hru ostatních psů a ze zálohy ho nevyláká ani pamlsek. Často si právě takové štěně získá srdce zájemce. "Ten je ale roztomilý!... A tak plachý," myslí si člověk a zatouží sevřít toho zdrženlivého drobečka do náručí.
I když bezmocné štěně probouzí v člověku ochranitelský instinkt, nedoporučuje se brát si právě tohle štěně. Mladí psi, kteří se instinktivně schovávají a stahují do ústraní, patří do zkušených rukou a nikdy k nezkušenému majiteli.
Z bázlivosti a introvertnosti se snadno může vyvinout nesmírně problematické celkové chování. U takových psů se často může projevit kousání ze strachu, nečistotnost a jiné poruchy chování, pokud člověk včas kompetentně nezačne působit na jejich nejistou povahu.
Člověk, který se psy nemá žádné zkušenosti, by se měl rozhodnout pro vyrovnané přímočaré štěně, které se již v prvních týdnech života projevuje jako nekomplikované a snášenlivé.
Pes, nebo fena?
V neposlední řadě zde hraje roli samozřejmě i pohlaví psa. Chceme fenu, nebo psa? Bohužel není možné vyjmenovat zásadní povahové vlastnosti, které by byly stoprocentně vázány na pohlaví: obecně se ovšem vychází z toho, že psi mají spíše sklony k dominantnímu chování a snáze se pouštějí do rvaček. Feny bývají více vázány na rodinu a jsou i přítulnější. Ve skutečnosti se však tyto základní tendence překrývají: existují i nadmíru dominantní feny, které se nevyhýbají žádnému sporu, a psi, kteří se chovají skromně a mírumilovně.
Kdo si koupí fenu, měl by vědět, že bude dvakrát do roka hárat. Během hárání působí na všechny psy v okolí doslova neodolatelnou přitažlivostí, což může být pro majitele dosti nepříjemné. Jelikož háravost souvisí s krvavě-hlenovitým výtokem z pochvy, měli bychom pro jistotu zakrýt autosedačky i cenné kusy nábytku. Pokud nepočítáme s chovem, můžeme dát fenu kastrovat. Hormonální injekce, které posunou nebo potlačí háravost, nejsou trvalým řešením. Veterináři v současné době zastávají názor, že feny kastrofané před první háravostí onemocní podstatně méně často zhoubnými nádory cecíků než nekastrovaná zvířata. Nástup prvního cyklu již toto nebezpečí zvyšuje o 25 procent.
Šťastně spolu
Člověk by se měl zamyslet nad mnoha věcmi, než se definitivně rozhodne pro svého budoucího psa. A to je také dobře. Kdo se před koupí psa pečlivě informuje a dobře uváží, jaké základní předpoklady může svému čtvernožci nabídnout a co od něj očekává, vytváří ty nejlepší podmínky harmonického partnerství. Opakované návštěvy chovatele, podrobné dotazy a těsný kontakt ke štěněcí skupině určitě pomohou najít toho nejvhodnějšího psa.