Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hrdinka

16. 10. 2006

Malý Jack dlouho přemlouval mámu s tátou, aby mu koupili psa. Nedávno jim totiž zemřel jejich pes Alan stářím. Jack chtěl německého ovčáka. Rodiče jeho naléhání podlehli a dovolili mu, aby našel nějakého chovatele německých ovčáků a domluvil s ním schůzku s rodiči, kde projednají případnou koupi štěněte. Jack hledal dlouho, než nalezl toho správného chovatele ovčáků. Když u něj zazvonil, vyřítili se k brance dva ovčáci. Jack se tak lekl, až couvl o krok. Za chvíli vyšel z domu muž, zapískal na ovčáky a ty okamžitě zmlkly. Když se Jacka zeptal, co si přeje, ten chvíli nechápavě koukal a pak řekl jediné slovo: „Štěně!“ a ukázal na psy. Muž se na něj usmál a řekl, že má štěstí. Jeho druhá fena má zrovna štěňata. Zavedl ho do domu, kde v rohu jedné místnosti ležela fena a okolo ní se motalo deset štěňat, kterým bylo šest týdnů. Jack se chvíli na fenu díval a najednou se od ní odtrhlo štěně a namířilo si to k Jackovi. Muž se zeptal, které štěně by se mu líbilo a Jack řekl, že by chtěl to štěně, které k němu přišlo samo. Muž mu řekl, že je to Obrazekfenka a je jedna z posledních dvou nezadaných štěňat. Jack se s mužem domluvil, že zítra přijde s tátou. Druhý den šel Jack s tátou pro štěně. Když je muž přivedl do místnosti se štěňaty, viděl jich Jack místo deseti jen šest. Muž jim řekl, že dnes ráno našel čtyři štěňata mrtvá. Jack koukal po fence. Najednou si všiml, že mezi živými zůstala i jeho fenka. Muž ji vzal do ruky a ukázal ji Jackovo otci. Ten souhlasil a zaplatil ji. Muž jim předal očkovací průkaz a průkaz původu. Podle „papírů“ se fenka jmenovala Polly Black Wolf. Jack si odnášel fenku spokojeně domu. V noci probudil Jacka divný zvuk. Štěně kňučelo. Jack rozsvítil lampičku a uviděl Polly, jak sebou křečovitě škube. Jack popadl štěně do náruče a běžel vzbudit rodiče. Otec posadil Jacka s Polly do auta, nastartoval ho a jeli k veterináři. Ten dal štěněti injekci a řekl Jackovi, že buď bude muset každý den dojíždět na injekce k němu nebo bude štěněti dávat injekce někdo u nich doma. Jack se podíval prosebně na tátu a ten přikývl. Pak se otočil k veterináři a nechal si vysvětlit, jak a kam injekce píchat a také dávkování léku. Potom zaplatil za ampulky s protilátkou a jeli zase domu. Jack celou dobu přemýšlel o jméně, protože chtěl pojmenovat štěně sám. Dlouho o něm přemýšlel, celý zbytek noci, kdy seděl u Polly a hlídal ji. K ránu, když štěně spoObrazekkojeně spalo, napadlo Jacka to pravé jméno: BESI. Když vstali rodiče a Jack jim to jméno prozradil, oba souhlasili, že je to hezké jméno. A tak přejmenovali Polly na Besi. Besi milovala hry s míčem. Velký červený míč s bílými puntíky, který měl Jack jako hodně malý, si zabrala hned jen pro sebe. Jack jí ho nechal. Nevadilo mu to, protože rodiče mu nedávno koupili nový míč, kopací na fotbal. Jack začal Besi cvičit. Chtěl s ní skládat zkoušky, aby mohla být připuštěna do chovu. Uplynul rok a Besi uměla poslouchat na slovo. Nejvíce poslouchala Jacka, který s ní, každý den po škole, chodil cvičit na louku za domem. Otec jim postavil různé druhy překážek, lávku,Obrazek žebřík a tunel. Časem složila Besi všechny zkoušky potřebné pro přijetí do chovu a také absolvovala nějaké výstavy, kde získala několik titulů, které byly taktéž podmínkou pro připuštění do chovu. Besi takto uběhly tři roky života. Jednou v neděli, když se šli rodiče, Jack a Bes projít, uviděli v dálce oheň. Přišli blíž a viděli, jak je celý dům v plamenech. Venku v trávě seděla žena a křičela na hasiče, že má v kuchyni dvouletého synka. Najednou se Besi rozběhla k hořícímu domu. Jack zapískal. Besi se zastavila a ohlédla se po něm. Očima se mu omluvila, obrátila se a pokračovala v běhu. Proběhla kolem hasiče u dveří a zahnula na schody, které vedly do prvního patra. Tam otevřela několikery dveře než chlapce našla. Když ho konečně našla, vzala ho do zubů za kšandy u kalhot a vracela se stejnou cestou ven. Venku položila chlapce do trávy, k jeho matce. Pak se podívala na Jacka, který stál nedaleko. Udělala k němu dva kroky, když zkoprněla. Ohlédla se. Najednou všichni zaslechli, jak za domem řehtají koně. Nejspíš strachem. Besi se otočila a utíkala za dům. Rodiče chlapce si vzpomněli na své koně a rozbObrazekěhli se za Bes. Ale ta byla rychlejší. Za chvíli všichni viděli, jak zpoza domu vybíhají koně. Celé stádo bylo už venku, až na jednu kobylku, která byla ustájená zvlášť, protože byla březí a měla každým dnem porodit. Ale kobylka se neobjevovala, stejně jako Besi. Všichni s napětím pozorovali stáj a mysleli na totéž. Že jsou obě už nejspíš mrtvé. Jackovi bylo do breku. Najednou uviděl a nejen on, jak, na poslední chvíli, než spadla hořící střecha stáje na zem, vyběhla Bes ven a v zubech měla provaz, na kterém vedla onu kobylku. Všichni se kolem nich shlukli. Jack vyndal Besi provaz z tlamy a předal ho majiteli kobylky. On a jeho manželka děkovali Besi, Jackovi  i jeho rodičům. Besi měla popálené tlapky, které ji bolely, ale přesto bylo na ní vidět, že je ráda, že mohla pomoci. Potom rodiče a Jack odnesli Besinku domu. Jack ji mazal tlapky a nechal ji hodně odpočívat, protože tlapky se musely zahojit. Týden po zásahu v hořícím domě Jack Besi česal a zjistil, že se jí hýbe břicho. Zavolal rodiče a ukázal jim to. Následující týdny Besi všichni sledovali. Asi tři týdny po hořícím domě se Besi narodila štěňata. Dvě zdravá živá štěňObrazekata – pejsek a fenka. Jack, jako majitel feny, měl štěňatům vymyslet jména. Pejskovi dal jméno Car a fence Xanta. Jack z toho měl radost, ale nemohl přijít na to, kdy a kde se spářila se psem. A s jakým psem. Dlouho o tom přemýšlel, až si vzpomněl, že mu utekla, když hárala a vrátila se až po skoro třech hodinách. Podle štěňat to vypadalo, že i otec je ovčák, ale Jack věděl, že se může mýlit. Že se jeho geny nemusely prosadit a že štěňata mohou být po matce. Když štěňata vyrostla do věku, kdy se stěhují do nových domovů, stěhovala se Xanta k chlapci, kterému její máma zachránila život, a Car jen o čtyři domy dál. Potom, co se štěňata odstěhovala, začal Jack Besi zase cvičit na překážkách. Jednou, když zase spolu cvičili, všiml si Jack, že je pozoruje děvče s německým ovčákem. Besi se měla k ovčákovi, jakoby se neviděli poprvé. Dívka se představila. Jmenovala se Kelly a její pes Don. Kelly řekla Jackovi, že viděla jeho fenku pářit se s Donem. Jack měl radost, že se jeho předpoklady potvrdily. Jack se také zajímal, kolik je Donovi let a jestli je „papírový“. Kelly odpověděla, že Donovi jsou čtyři roky a průkaz původu mu nechybí. Příští štěňata, která se Bes narodila, byla už plánovaná. Besi a Don se společně těšili ze svých krásných štěňat. Kelly a Jack spolu často chodili ven a cvičili psy nebo o nich mluvili. Besinka a Doni nesměli na jejich procházkách chybět.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

krasne

(martina, 10. 1. 2010 18:12)

pejsci sou moc moc heszci a pejsek besinka ma stejne jmeno jako muj kralik