Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nový domov

9. 10. 2006
 

Dobrý den. Dovolte mi, abych se představil: Jmenuji se Dax a jsem kříženec. Máma byla rotvajlerka, ale tátu jsem nikdy neviděl. Ještě jako štěně jsem se dostal ke svým páníčkům, kde se mám dobře. Mám velkou zahradu, svou teplou boudu a přístup do domu. Chtěl bych Vám vyprávět jeden příběh, který se skutečně stal.

Je tomu 10 let, co se Alaina narodila. Jako štěně se měla pohádkově. Od mámy ji odnesli ve dvou měsících. Noví majitelé ji nechávali spávat v domě, trávili s ní hodně času, brali ji na dlouhé procházky a věnovali ji spoustu času. Alaina vyrůstala a těšila se z pozornosti, která byla určena výhradně jí. Tři roky si takto užívala, když se něco změnilo. Páníčkové ji najednou přestěhovali z domu do zahrady. Sice měla krásnou, teplou boudu, ale dveře do domu zůstávaly zavřené. Ani procházek už nebylo tolik. A panička se měnila. Její krásná štíhlá sportovní postava se začala zakulacovat. Alaina netušila, co se děje, ale její páníčkové se z toho nesmírně radovali. Mělo se jim totiž narodit miminko. Alaina, která byla na své panička doslova závislá, byla zmatená. Na podzim panička zmizela. Alaina přestala jíst a hubla. Páníček jí sice utěšoval, že se brzy vrátí, ale Alaina nic. Deset dní nevzala sousto do tlamy, když zaslechla před domem zastavit auto. Obvykle se běžela podívat, kdo přijel, ale tentokrát ne. Ale jen do té doby než zaslechla tolik milovaný hlas, jak ji volá. Sice byla zesláblá, ale ten hlas ji vlil do žil tolik energie, že by utáhla kočár pro koně. Během setiny vteřiny byla u vrátek. A za nimi stála panička. A něco nesla na rukou. Páníček pak otevřel branku, vešel dovnitř a chytil Alainu za obojek. Za ním vešla panička. Sklonila se k Alaině a ukázala ji mimino, které držela v náručí. Alaina si dítěte ani nevšimla a začala olizovat svou paničku. Panička pak podala dítě svému manželovi, aby se mohla s Alainou pořádně přivítat. Když se panička dostala do domu, nejdříve položila miminko do postýlky a pak připravila pořádné krmení pro Alainu. Odnesla jí ho a stála nad ní, dokud ho nespořádala. Alaina byla v sedmém nebi, že se panička vrátila, ale na druhou stranu byla stejně zanedbávána, jako posledních několik měsíců než se mimino narodilo. Trvalo to tři měsíce a Alaina už ani nevylézala ze své boudy. Panička byla příliš zaujatá děckem, než aby se věnovala Alaině. Páníček se jí to snažil vynahradit, ale jeho snaha vycházela naprázdno. Alaina trpěla. Vydržela to ještě další měsíc, když se v ní něco zlomilo. Jednou v noci vylezla z boudy a lítostivě pozorovala tichý tmavý dům. Pak prošla kolem něj a podívala se na něj z druhé strany. Také tady byla všechna okna tmavá. Alaina došla ke dveřím a tlapkou na ně zaškrábala. Nikdo jí neslyšel. Nikdo nezareagoval. Se skloněnou hlavou poodešla od domu a ještě jednou se na dům podívala. Pak se rozběhla a přeskočila plot. V ten okamžik se v kuchyni rozsvítilo světlo. Alaina zareagovala zvednutím hlavy a naděje se odrazila v jejích očích. Pak světlo zhaslo a dům se zase ponořil do tmy a ticha. Alaina zklamaně odvrátila hlavu a udělala několik kroků. Pak se znovu ohlédla, ale v domě se nic nepohnulo. Pak pokračovala v cestě, ale každou chvíli se ohlížela, jestli ji přeci jen někdo nezavolá zpátky. Nikdo se však neobjevil a Alaina se vzdalovala od svého dosavadního domova. Ráno se nacházela asi 20 km daleko. I když se cestou ploužila, přece jen šla. Celý den a celou další noc stále šla. Nereagovala na ostatní psy, nereagovala na lidské hlasy. S hlavou skloněnou stále šla. Ráno se konečně zastavila a rozhlédla se kolem sebe. V tuto chvíli byla od domova vzdálená přibližně 50 km. Neznámé místo v ní vyvolalo strach. Zmateně se přikrčila. Pak si vlezla pod keř, pohodlně si lehla a vzápětí usnula. Když se probudila, byl večer. Vylezla z křoví a pořádně se protáhla. Přitom si uvědomila, že ji pozoruje jiný pes. Začala se rozhlížet, když ho uviděla. Byl to německý ovčák. Seděl vedle lavičky a Alainu pozoroval. Alaina zamávala ocasem. Pes se zvedl a šel Alaině naproti. Když se psi očichali, ovčák se otočil a rozběhl se po cestě. Alaina neměla na práci nic jiného, tak vyběhla za psem. Po pár minutách se ocitli u silnice. Pes se rozhlédl a zkušeně přeběhl přes silnici. Alaina tak zkušená nebyla, proto se jednomu autu připletla pod kolo a náraz ji odhodil na krajnici silnice. Řidič zastavil a vystoupil z auta. Když uviděl velkého psa, nejdříve nevěděl, co dělat. Pak se vzpamatoval a naložil Alainu do auta. Odvezl ji do útulku. Tam dali Alainu do kotce a hned volali veterináře. Když ji pak prohlížel, nestačil se divit. Alaině nic nebylo, jen byla v šoku, ale jinak byla bez zranění. Když se probrala, byla v kotci sama. V kotci vlevo byly dvě fenky jezevčíka, které se toulaly než byly chyceny. A vpravo bylo travnaté prostranství. Alaina se rozhlédla a už se jí rodil v hlavě plán. Pak se před kotcem objevila jedna z ošetřovatelek. Alaina se na ní podívala. Ocas se pohnul, ale jen jednou. Pak jen koukala, co se bude dít. Ošetřovatelka otevřela kotec a vešla dovnitř. Zavřela za sebou dveře a natáhla k Alaině ruku. Současně na ní mluvila. Ale Alaina nijak nereagovala. Jen seděla a očima pozorovala, co ošetřovatelka dělá. Pak se čenichem dotkla nastavené ruky, nechala se pohladit a vytáhnout si klíšťata. Ošetřovatelka ji přinesla misku s krmením, naplnila misku na vodu a urovnala ji deku na spaní. Alaina ji jen sledovala. Pak si lehla na deku a znovu usnula. Když se probudila, byla už tma. Sedla si, pak se protáhla a podívala se po miskách, které stáli vedle dveří do kotce. Popošla k nim a zjistila, že obě jsou opět plné. Pomalu ochutnala krmení a očima znovu bloudila kolem sebe. Očima se zastavila na zeleném trávníku, když se jí vybavil v hlavě plán, který byl dopoledne jen hrubým náznakem. Pak se ohlédla. Vycítila, že ji někdo pozoruje. Vedle kotců uviděla stín. Nevěděla, kdo tam stojí, ale panička to nebyla. Potom se pustila znovu do jídla. Náhle se stín pohnul. Alaina znovu otočila hlavu. V tajemné postavě poznala ošetřovatelku, která za ní byla dopoledne. Jednou mrskla ocasem, ale dál se věnovala jídlu. Ošetřovatelka přišla ke kotci a otevřela dvířka. Alaina nevěděla, co se bude dít, proto zvedla hlavu a ošetřovatelku pozorovala. Ošetřovatelka Krista začala na Alainu mluvit. Ta sice zvedla uši, když promluvila, ale za chvíli se začala zase věnovat jídlu. Krista se smutně zvedla a odešla. Alaina si šla lehnout, ale ráno byla brzo vzhůru. Když se protáhla, zase se podívala na trávu. Pak si znovu vzpomněla na svůj plán. Pak se podívala pod své nohy a teprve teď jí došlo, že je neuskutečnitelný. Podlaha byla betonová. Pak se začali probouzet další psi. Alaina si zklamaně lehla zase na deku. Následujících několik dní za ní Krista chodila. Jednou ráno se Alaina probudila a se smutným výrazem zjistila, že je stále v útulku. Pak zaslechla hlas. Nepatřil paničce a přesto Alainu zaujal. Zvedla hlavu a špicovala uši. Nemýlila se, byl to ten hlas. Alaina se zvedla a došla ke dveřím kotce, aby viděla co nejvíce prostoru. Ale když k nim došla, toho, komu hlas patřil, neviděla. Zůstala stát u vrátek a nespouštěla oči z budovy, kde měl útulek kancelář. Vydržela to asi 10 minut, když zájem zase opadl a Alaina se vrátila na svou deku. Pak se mihl podél kotce stín. Alaina otočila hlavu a uviděla malou chlupatou letící kouli, jak se žene za míčkem. Alaina se zvedla a zaujatě sledovala šeltii, jak pyšně nese míček zpátky. Pak se zpoza rohu vynořila Krista a vzala si od šeltie míček, ale jen proto, aby jí ho znovu hodila. Alaina už nesledovala psa, ale Kristu. To předtím slyšela její hlas, který jí upoutal. Teď to věděla i ona sama. Dvakrát štěkla, aby na sebe upozornila. Krista se nepatrně usmála a vykročila ke kotci. Potom otevřela vrátka a pustila Alainu ven. Šeltie se hned přiřítila a začala se s Alainou očichávat. Obě fenky si padly do oka a tím měla Krista i Alaina část testu za sebou. Fenky si začaly spolu hrát a Krista je pozorovala. Byla rozhodnutá vzít si Alainu domu, i když její přítel z toho nadšený nebyl. Jedinou podmínkou bylo, že bude dobře vycházet s Mandy, její šeltií. Potom na Alainu zavolala. Ta se k ní blížila, protože ještě pořád si nebyla jistá, co všechno může od lidí ještě čekat. Ale Krista ji jen pohladila a zase ji nechala, aby si šla hrát s Mandy. Alaina se rozběhla k fence, když se najednou zastavila a s nakloněnou hlavičkou na stranu se na Kristu podívala. V jejím pohledu se dalo dobře číst: Nevím, co si o tom všem mám myslet, jsem strašně zmatená, ale doufám, že mi pomůžeš, abych se s tím vyrovnala a že mě neopustíš. Kristě se v ten okamžik objevili v očích slzy, i když si sama sobě nedokázala vysvětlit proč. Prostě ji ten pohled na psa dojal. Alaina se ke Kristě vrátila a sedla si před ní, jakoby očekávala odpověď. Krista si utřela slzy a s úsměvem na tváři začala Alainu drbat a šeptat ji do ucha, že už nikdy ji nikdo nebude mít tak rád jako ona. Přitom ji něco upoutalo. Podívala se pozorněji na vnitřní stranu levého ucha a objevila tetování. A docela čitelné. Alaina měla v uchu vytetované číslo 1005. V ten okamžik si uvědomila, že dokáže zjistit chovatele a následně i majitele. Ale také si uvědomila, že toho zlatého psa, kterého si právě získala, už nikomu nedokáže vrátit. Že i kdyby za něj měla dát všechno, co měla, tak by to dala. Snad až na jednu výjimku a tou výjimkou byla Mandy. Pak zašla za svou kolegyní, aby jí oznámila, že si bere Alainu domu. Sepsaly spolu potřebnou smlouvu a Krista si odváděla už svou Alainu domu. Když Krista dorazila s oběma fenkami domu, nejdříve ukázala Alaině všechny místnosti, kam  mohla a pak ještě zahradu. Nebyla tak veliká, jako ta v původním domě, ale pro Alainu i Mandy bylo důležité, že ve dveřích, které směřovali na zahradu byla zabudovaná dvířka pro psy. Takže fenky mohly ven i dovnitř, kdy se jim zachtělo. Dvířka byla uzpůsobena pro velkého psa, i když je dosud využívala jen Mandy. Krista si totiž chtěla pořídit velkého psa, proto na to myslela, už když si ta dvířka kupovala. Alaina se potom spokojeně rozvalila na dece v hale, kde měla své místo i Mandy. Potom Alaina na chvíli usnula. Probudilo ji, když zaslechla klíč ve dveřích. Několikrát štěkla. Na to se dveře otevřeli a v nich stál Paul, Kristy přítel. Alaina najednou nevěděla, co dělat, protože Mandy vystřelila ze svého místa, aby se s Paulem uvítala. Vzápětí vešla do haly Krista. A začala na Alainu mluvit, že je všechno v pořádku. Napovídala jí toho hodně, přitom sama přešla k Paulovi a dala mu pusu. Pak Alaině ukázala, že je to přítel, kterého se bát nemusí. Alaina ho chvíli pozorovala, protože měla už takhle zmatek v životě a ještě do toho vejde další příčina zmatku. Nakonec sama vyšla, pro ní, neznámému člověku vstříc a očichala si ho. Byl cítit Kristou, ale i sám sebou. Nakonec ho vzala jako součást tohoto nového světa. Krista pak překotně vykládala Paulovi, že našla tetování a teď pracuje na tom, aby zjistila chovatele. Paul se jí zeptal, co udělá, když původní majitel bude chtít Alainu zpátky. Krista jen pokrčila rameny a řekla, že Alainu nedá. Najednou začal zvonit telefon a Krista ho utíkala zvednout. Paul zavřel dveře, odložil tašku a zavolal na Alainu. Ta zvedla hlavu a naklonila ji na stranu. V ten okamžik propadl jejímu kouzlu i Paul. Pochopil, proč ji Krista přivedla. Alaina měla své osobní kouzlo, které ukázala jen tomu, koho vzala za svého. Paul se usmál. Došel k jejímu pelechu a pohladil ji. Alaina slastně přivřela oči, jak si vychutnávala doteky a drbání. Pak se zničehonic přiřítila do haly Krista, že má jméno člověka, který Alainu koupil jako štěně. A že je to přibližně 50 km od nich. Oba se na Alainu podívali, jako by chtěli vysvětlení. Alaina však jen zamrskala ocasem. Krista se k ní naklonila a dala jí pusu na ucho. Pak se zeptala Paula, jestli chce jet s ní. Paul se podíval na Alainu, pak na Kristu, potom zpátky na Alainu a přikývl. Vyšli spolu z domu a Paul otevřel vrata, aby Krista mohla vyjet s autem. Ani jeden si nevšiml, že se zpoza domu vynořila Alaina. Pozorovala, jak Krista vyjela s autem na silnici, jak Paul zavírá vrata a nasedá do auta. Alaina v sobě pocítila takový nepopsatelný zmatek, že nevěděla co dělat. Rozběhla a chtěla plot přeskočit. Ale tento plot byl poněkud vyšší než jaké dosud zdolala. Proto předníma nohama škrtla o vršek plotu, ale to stačilo, aby je včas nedala pod sebe a přepadla. Na chodník za plotem dopadla po hlavě. Současně s pádem vyjekla, což zaslechl Paul už v rozjíždějícím se autě. Alaina zůstala po dopadu ležet. Paul řekl Kristě, aby zastavila. Sám nevěděl, co to bylo, ale něco mu říkalo, aby to zjistil. Když vystoupil z auta a rozhlédl se, tak ji uviděl. Ležela bez hnutí na chodníku a jen otevřenou tlamou lapala po dechu. Paul se k ní rozběhl, na což zase zareagovala Krista a vystoupila z auta. Ona uviděla Alainu hned. Rychle nacouvala zpět. Oba pak položili Alainu do kufru auta a jeli k veterináři. Tam sice sedělo v čekárně několik lidí, ale Krista hned zaklepala na dveře. Když doktor otevřel, Krista mu v rychlosti vylíčila, co se Alaině stalo. Veterinář s ní vyběhl ven. Ani nemusel Alainu dlouze prohlížet, aby pochopil, že feně jde o život. Spolu s Paulem přenesli Alainu do ordinace, kde musela okamžitě podstoupit operaci. Po hodině vyšel doktor z ordinace s úsměvem na tváři. Řekl jen pár slov, ale Kristě i Paulovi to stačilo. Řekl: Žije a bude žít. Kristě se do očí nahrnuly slzy. Ale teď věděla proč. Radostí. Tentokrát to byly slzy štěstí. Paul se zeptal, jestli ji mohou vidět. Doktor kývl a zavedl je do místnosti, která s ordinací sousedila. Alaina tam ležela na dece, sice byla vzhůru, ale bylo na ní vidět, že účinky narkózy ještě zcela neodezněly. Paul ji vzal do náruče a odnesl do auta. Krista vyrovnala účet s veterinářem, dostala od něj nějaké léky a pospíchala taky do auta. Cestou domu seděl Paul na zadním sedadle a ruku měl položenou na Alaině. Doma ji přenesli na její deku do haly domu a Mandy museli krotit, aby Alaině ještě něco neudělala. Krista si sedla na schody, které vedly do prvního patra domu, a pozorovala Alainu. V hlavě se jí honilo spousta věcí. Co se stalo, že Alaina najednou ležela na chodníku? Musela skákat přes plot, ale proč nedopadla na přední nohy? Proč vlastně skákala? Najednou, jak blesk z čistého nebe, jí to všechno došlo. Paul seděl u Alainy, když se ona přiřítila do haly, pak se oba zvedli a odešli z domu. Alaina se ven zřejmě dostala zadními dvířky a jen viděla, jak odjíždějí. Jak ji opouštějí lidi, které si zamilovala. Nechtěla to tak nechat a rozběhla se za nimi. Pravděpodobně nedokázala plot přeskočit, tak do něj narazila a přepadla na chodník. Najednou měla zase oči plné slz. Její zranění a bolest způsobila ona sama, která pro ní chtěla jen to nejlepší. Když ji toto proběhlo hlavou, rozbrečela se naplno. Tak ji našel Paul, když scházel ze schodů. Když se jí zeptal, co se stalo, Krista mu vše vypověděla. Paul si sedl vedle ní na schody a objal ji kolem ramen. Pak jí řekl, že takhle to brát nemůže. Prostě si ani jeden neuvědomil, co asi Alaina prožívá. Když tam tak seděli, začala sebou Alaina najednou mrskat. Paul rychle vyskočil a šel Alainu uklidnit. Nechtěl, aby si potrhala stehy. Když na ní začal mluvit, Alaina zvedla uši a poslouchala. Přestala sebou mrskat a pokusila se zvednout jen hlavu, aby se na Paula mohla podívat. To se jí povedlo až na druhý pokus. Krista to celé pozorovala ze schodů. Pak se otočila a vyběhla schody nahoru, kde se zavřela v ložnici. Paul zaznamenal, že Krista odešla, ale nemohl zase opustit Alainu. Seděl u Alainy celou hodinu, když se zase objevila Krista. Ale tentokrát zářila jako sluníčko. A i to bylo proti ní slabé. Paul se zeptal z čeho má tak dobrou náladu. Krista mu neodpověděla, klekla si k Alaině a oslovila ji její pravým jménem. Fena nevěřícně ztuhla a také Paul to nechápal. Krista nespustila z Alainy oči a přitom mluvila k Paulovi. Řekla mu, že fenka se jmenuje Alaina, že je to hovawart a že telefonovala s jejími původními majiteli. A také jim řekla, že si Alainu nechá. Že sice něco namítali proti, ale Krista jim vysvětlila, že se do fenky zamilovala a že se jí nevzdá. I kdyby se snažili, jak chtěli. Paul ji poslouchal a nevěřil svým uším. Alaina byla teď skutečně jejich. Když tam seděli u Alainy, přiřítila se Mandy ze zahrady a skočila na Kristu. Ta nic takového nečekala a pod nárazem se skulila na stranu, čímž srazila k zemi i Paula. Oba se začali smát a Mandy běhala od jednoho ke druhému. Alaina ležela v klidu, ale stejně se musela přidat. Několikrát zaštěkala. Paul ji podrbal za uchem. Pak se s Kristou zvedli a Alaina se zvedla taky. Sice namáhavě, ale zvedla. A sama. Krista vytřeštila oči, čímž upozornila Paula, že se něco děje. On totiž stál k Alaině zády. Když se otočil a uviděl Alainu, jak hrdě stojí, usmál se. Mandy se k Alaině opatrně přiblížila a jemně jí olízla tlamu. Alaina se po ní podívala a spokojeně přátelsky zamručela. Paul vzal potom Alainu ještě na zahradu, aby se vyvenčila. Pak ji zase odnesl dovnitř a položil ji zpět na deku. Potom šli všichni spát. Alaina spala dobře, přestože se každou chvíli budila. To, když zaslechla venku auto nebo když se špatně hnula a zabolela ji rána na boku. Ale stejně se ráno cítila dobře. Sama vyšla ven, aby se vyvenčila. Paul a Krista ještě spali a Alaina už byla na prohlídce zahrady. Shledala tam vše v pořádku, proto se spokojeně natáhla na deku a odpočívala. Po chvíli se k ní přiblížila Mandy a lehce olízla Alaině čenich. Ta otevřela oči a tázavě se na Mandy podívala. Mandy jí strčila čumák pod přední nohu a lehce ji nadzvedla. Alaina jí udělala místo a Mandy si lehla Alaině mezi přední a zadní nohy. Obě ležely spokojeně na boku a jakoby do sebe zapadly. Takto je našli Krista a Paul. Oba se nad tím usmáli. Potom Krista odešla do kuchyně udělat snídani a Paul nasypal oběma fenkám krmení. Mandy byla okamžitě na nohou, když zaslechla, jak granule padají do misky. Alaina se sice ohlédla, ale ke krmení nijak nepospíchala. Paul jí ho přinesl k dece, ale stejně se Alaině nezamlouvalo. Paul ji zkoušel krmit z ruky. Sice si vzala několik granulí, ale pak uhýbala hlavou. V ten okamžik vyšla z kuchyně Krista a uviděla, jak Alaina odmítá granule. Pak ji něco napadlo. Zavolala na Paula, aby přinesl misku do kuchyně. Ten sice nechápal proč, ale Kristu poslechl. V kuchyni měla Krista trochu teplé vody, když dělala kafe. A tou vodou přelila granule určené Alaině. Pak to Paulovi vysvětlila. Alaina dopadla na hlavu, možná ji bolí čelisti nebo zuby. Paul to s úsměvem odkýval. Nechali, aby se granule trochu rozmočily a když z nich byla skoro kaše, odnesl to Paul Alaině. Ta, když zjistila, že jsou granule měkké, vylízala misku dočista. Ani drobeček nezůstal. Krista to spokojeně sledovala. Alaina byla v pohodě. Jí a rána se zahojí. Všechno bude v pořádku, říkala si v duchu. O týden později vytáhl veterinář Alaině stehy. Rána byla zahojena a Alaina se konečně mohla radovat ze svého nového domova. A o pár dní později ji Krista ukázala něco, co Alaině změnilo život opět. Její kamarádka, šeltie Mandy, byla ve své třídě světovou vítězkou v agility. Krista se jednou vydala na tajemnou cestu. Nechala fenky a Paula doma a odjela. Nikdo nevěděl kam a proč. Když se však vrátila, bylo vše naprosto jasné. A to, když vytáhla z tašky Alainin průkaz původu. Tím se Alaina mohla zúčastňovat světových soutěží agility. Pokud tedy jí to půjde tak, jak si Krista myslela. Když se Alaina naprosto uzdravila a veterinář dovolil, začala ji Krista učit a trénovat. Učení nebylo těžké. Stačilo Alaině ukázat trasu s Mandy a Alaina ji pak překonala skoro bez problémů. Sem tam udělala chybu, ale na to, že se to teprve učila, ji to šlo skvěle. Krista byla nadšená. Další tréninky přinášely lepší a lepší výsledky. Nakonec se ukázalo, že se v Alaině skrývá nesmírný talent na výcvik. Alaina složila zkoušky nejen agility, ale i jako obranář a stopař. Její temperament se přihlásil ke slovu a nebylo cviku, který by nedokázala. Sžila se s novou rodinou lépe než by sama čekala.

Ptáte se, jak jsem se tento příběh dozvěděl?? Část jsem viděl na vlastní oči, část mi vyprávěla sama Alaina. A kde a kdy? Přes plot, bydlím hned vedle. Mandy znám odmalička, viděl jsem ji, jak vyrůstala. Pak se jednoho dne objevila Alaina. Brzo jsme se spřátelily a ona mi řekla, jak se k nim dostala. Myslím si, že je nyní spokojená a snad se jí ani nestýská.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář