Jdi na obsah Jdi na menu
 


Osudná Afrika

25. 4. 2008

Dovolená v Africe byla skvělá, ale jen jako nápad. Když přišlo na její realizaci, Lora si vymohla, že s sebou musí mít svého psa. Šlo o plemeno německý ovčák, fenu Alka Big Beryl, ale panička jí říkala Peps. Manžel se jí to snažil vymluvit, až to nakonec vzdal a zařídil povolení i pro psa. Letělo se soukromým letadlem, kde se Peps mohla volně pohybovat. Panička Peps zahrnovala veškerou péčí, až kolikrát Peps utíkala a schovávala se někde v domě. Páníček se pokoušel několikrát Peps chránit, ale vždy se setkal s umíněností své ženy a nakonec kapituloval, stejně jako s dovolenou, na které musela mít Peps u sebe. V cizí zemi se Lora netroufla hned Peps pustit, přestože byla perfektně vycvičena, a byla držena na vodítku. Po týdnu žena usoudila, že Peps si již zvykla a šla se s ní projít bez vodítka. Panička měla zase náladu na mazlení a tak každou chvíli přivolávala Peps k sobě, hladila ji a dávala pamlsky. Když už to Peps neunesla, zmizela v křoví a na volání reagovala rychlejším tempem běhu, směrem pryč. Lora prochodila celý park, kde s Peps byli. Trvalo jí to asi hodinu. Tou dobou byla Peps už několik kilometrů na sever, kde narazila na stádo antilop. Peps, aniž si toho všimla, vešla na území rezervace. Toulala se tam asi dvě hodiny, když zahlédla člověka. Byl jím muž, který rezervaci hlídal a chránil před pytláky. Peps stála ve křoví a muže pozorovala. Najednou se vedle něj objevil pes. Peps se lekla a udělala krok dozadu. Přitom šlápla na větev, která praskla. Pes otočil hlavu směrem k Peps a pomalu vykročil. Hlídač ho nechal. Věděl, že jeho pes občas vyráží na obchůzku sám. Peps si lehla a dělala se menší. Pes, byl to rhodéský ridgeback, se jménem Skipper, došel k Peps a začali se očichávat. Pak ji vyzval, aby ho následovala. Peps nejistým krokem a s neustálým rozhlížením šla za ním. Skipper ji vedl okolo louky, pak přes potok a nakonec ještě přes kopec. Pak Peps zahlédla dům. Skipper k tomuto domu mířil, neboť v něm s hlídačem žili. Skipper měl svou boudu vedle domu. Pak tam stála ještě garáž pro auto a dvě kůlny. Jedna bývala stále odemčená, protože v ní byli provazy a podobné věci. Druhá byla zamčená na petlici a zámek. V ní byli schované potraviny. Skipper schoval Peps za dům, kam hlídač Alex nechodil. Alex dal večer Skipperovi misku s krmením a šel si lehnout. Ráno našel misku přede dveřmi, což se nikdy nestávalo, protože porce Skipperovi vždy stačila. Během následujících dní byla miska vždy u dveří. A také se stávalo, že Skipper kradl kousky chleba nebo pečivo, které Alex nechal venku na stole. To také nikdy nedělal. Alex se rozhodl, že musí zjistit, na co potřebuje Skipper tolik jídla. A začal ho nenápadně pozorovat. Skipper se přiblížil ke stolu, kde byl suchý krajíc chleba, a jakoby mimochodem si ho stáhl do tlamy a pomalým krokem odešel k boudě. Před boudou se rozhlédl a pak zašel za roh boudy, kde chvíli stál a pak se vrátil a lehl si do boudy. Večer dostal svou obvyklou dávku krmení, ale snědl jen polovinu a pak misku odnesl opět za boudu. Za 5 minut se vynořil zpoza boudy s vylízanou miskou, kterou odnesl před dveře domu. Druhý den se vše opakovalo, jen s tím rozdílem, že Alex měl k snídani koláč. Zbytek odnesl Skipper za boudu. Takto Skippera Alex pozoroval 3 dny. Pak se rozhodl, že se musí jít za boudu podívat. Také mu bylo divné, že Skipper přestal chodit na obchůzky. Šel jen, když šel i Alex. Čtvrtý den ráno se Alex nasnídal a schválně nechal na stole dvě housky. A schoval se za roh domu. Skipper vylezl z boudy a rozhlédl se. Věděl, že je Alex doma, ale přesto se vydal ke stolu a obě housky sebral najednou. Pak se vydal za boudu. Alex za ním. Skipper zastavil a ohlédl se. Alex stál na rohu domku a když zahlédl, že se Skipper otáčí, schoval se a Skipper ho přehlédl. Pak zatočil za boudu. Alex se rozběhl. Za boudu vešel ve chvíli, kdy Skipper strkal jednu housku před čumák Peps a druhou začal pojídat. Alex byl překvapený. Čekal, že Skipper tam bude mít hromady jídla, ale že tam bude pes, kterého Skipper krmí, to jediné ne. Sedl si na bobek a přilákal Peps k sobě. Peps se přibližovala po břiše a očima sledovala každý Alexův pohyb. Alex pomaloučku natáhl ruku a Peps se otočila na záda a ukázala břicho. Alexe to zprvu zarazilo a prohlížel si Peps. Všiml si, že na pravém stehně má tetování. Pozorně se podíval a chtěl číslo přečíst, ale tetování bylo nečitelné. Pak se zvedl a vyzval oba psy, aby šli za ním. Vzal je domu a pořádně je oba nakrmil. Skipper stále sledoval, jestli je Peps v pořádku, jestli má dost krmení a jestli je v pohodě. Peps si u Alexe pomalu zvykala. Skipper jí v tom vydatně pomáhal. Po 14 dnech se Peps sama vydala na obhlídku celého domu zvenku a prozkoumala i vzdálenější kouty dvora. Také už začala zase vesele běhat, když jí Alex házel klacky a balónky. Skipper byl galantní a většinu jí nechával, aby ho chytila ona. Pokud byl míček příliš daleko, vyběhl a přinesl balon před Alexe sám. Alex se několikrát pokoušel přečíst číslo tetování, ale bylo už opravdu nečitelné. Alex se smířil s tím, že Skipper si našel novou kamarádku. Peps měla Alexe ráda, protože nevyžadoval její pozornost desetkrát denně, ale když přišla sama, tak se s ní pomazlil. A to Peps vyhovovalo. O půl roku později se Peps narodila tři štěňata, kterými byl Alex překvapen, protože ani nevěděl, že Peps hárala. Štěňata zdědila vzhled po tátovi. Alex si je nechal a měl doma, místo jednoho psa před rokem, psů pět.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář