Jdi na obsah Jdi na menu
 


Záchranáři

9. 10. 2006

Geri a jeho sourozenci byli výsledkem dlouhodobého chovu, zaměřeného na vychování co nejlepších záchranářských psů. Celá chovatelská stanice byla zaměřena na dvě plemena: německý ovčák a zlatý retrívr. Geri byl německý ovčák. Jeho rodiče byli odmalička cvičeni na zachraňování osob a oba prokázali, že jsou vynikající jedinci. Matka byla s průkazem původu, kdežto otec ho neměl, ale pro své zásluhy byl použit do chovu. Geri zdědil perfektní povahu po svém otci, ale vzhledem se podobal víc matce. Převzal si od rodičů jen to nejlepší. Geri se sourozenci vyrůstal v jednom kotci, ale přesto se jich trochu stranil. Nebyla to však bázeň, kvůli které si držel odstup, ale jeho samostatnost. Celý vrh štěňat byl vychováván podle speciálního programu, který byl navržen ještě dříve než se pejsci narodili. Jak štěňata rostla, chovatelé sledovali jejich povahy: Nejstarší Geri byl samostatný, ale přesto ve smečce respektovaný vůdce. Mladší fenka Gana se ho snažila napodobovat, ale jeho chování ji občas mátlo a nevěděla, jak se s tím má vyrovnat. Pak byl pejsek Girt. Ten se neustále pokoušet zpochybnit Geriho vedoucí místo a napadal ho, aby ho porazil. Nikdy se mu však nepodařilo Geriho překvapit, takže ho Geri pokaždé porazil. Dalším byl Godi. Malý jedlík, který neustále šmejdil, kde je co dobrého. Když něco objevil, začal štěkat a teprve, když se všichni seběhly, tak si to snědl. Často byl za to kousnut od Gany, která chtěla taky kousek, ale málokdy ho dostala. A nejmladší byla fenka Gabi. Malý chomáček šedých chlupů, který vždy zaostával. Když se ukázalo, že Gabi sourozenci neustále napadají a berou si jí za cíl svého řádění, byla z kotce vyndána a žila v domku chovatelů, kde se o ni starala šestnáctiletá kokršpanělí babička Silma. Štěňatům uběhly tři měsíce života a Gabi se vrátila mezi své sourozence, aby se také zapojila do programu. Gabi a Geri se na sebe upoutali a drželi si ostatní sourozence od těla. Gabi hledala u Geriho ochranu a on v ní spojence pro svou samostatnost. Oba se tak navzájem doplňovali. V 6 měsících byla štěňata převezena na stanici pro výcvik záchranářských psů. Všech pěti štěňat se ujali jen tři lidé, kteří se neustále střídali, Obrazekaby si štěňata na ně moc nezvykla. Po každodenním výcviku porovnávali pokroky mladých psů. Gana, Girt a Godi podávali pod vedením jakéhokoliv cvičitele stabilní výkon. Ale Geri a Gabi byli vynikají jen, když s nimi cvičil Sam. Gabi ještě tolerovala mladou cvičitelku Veroniku, ale třetího cvičitele poslouchala z nutnosti. Sam viděl, že Geri nechce poslouchat ostatní, proto zašel za velitelem výcviku a po té za majiteli. Nakonec se s nimi dohodl a Geriho si koupil. Věděl, že pokud by ho nutili cvičit lidé, které nemá rád, přestalo by ho hledání lidí bavit. A Sam na něm viděl, že ho to nejen baví, ale také má radost, když dokončí akci a najde hledanou osobu. Zatím jen ve cvičných sutinách, ale přesto prokazoval neuvěřitelné schopnosti. Svým výkonem převyšoval ostatní psy. Gabi se jeho výkonům dost přibližovala, ale musela cvičit také se Samem. S Veronikou ji akce trvala vždy o něco déle a s třetím cvičitelem ji občas nedokončila vůbec. Velitel ji často pozoroval a přemýšlel, jak to udělat. Nakonec Gabi přidělil Veronice nastálo. Pak pracovala ve dvojici s Gerim. Gabi vlastně jen stačilo, že Sama vidí nebo slyší, a to jí dodávalo odvahu a sebevědomí. A tak začala podávat perfektní výkony. Sam věděl o záměru velitele a každou výcvikovou hodinu se od Gabi o kousek vzdálil, až nakonec Gabi pracovala bez Samovi přítomnosti. Což bylo cílem. Geriho elán, s jakým se pouštěl do každé akce, občas překvapila i Sama. Nechápal, kde v sobě bere tolik energie. Ze zbývajících třech štěňat byl vybrán Godi jako nejlepší a byl přidělen třetímu cvičiteli Markovi. Gana a Girt byli prodáni dobrovolníkům, kteří s nimi pokračovali ve výcviku. Uběhl rok a štěňata dokončovala základní výcvik. Sam si bral Geriho často k sobě domů, kde už měl připravenou deku a misky. Byl jediný, kdo si mohl brát psa domů, protože mu skutečně patřil. Jednou, když se akorát chystal jet s Gerim na cvičiště, zazvonil telefon. Sam zvedl sluchátko a ohlásil se. Volal mu velitel. Potřebuje Geriho do akce. Sam namítal, že Geri ještě v žádné skutečné akci nebyl, ale nebylo mu to nic platné. Velitel ho tam chtěl mít. Takže jeli na místo, které mu velitel řekl. Když na místo dorazili, pochopil, proč ho tam velitel chtěl mít. Byli tam všichni jeho sourozenci a Obrazekvelitel je chtěl vidět všechny v akci najednou. Šlo o zbořený domek, který bouchl následkem úniku plynu. V domě se, v době výbuchu, nacházela mladá žena se dvěmi dětmi. Proto bylo nasazeno do akce osm psů. Ale zatím žádný na nic nenarazil. Geri se Samem dostali k prozkoumání jeden úsek, který už byl prozkoumám jedním ze starších a zkušenějších psů. Prozkoumával ho, když najednou odbočil doleva a odešel se svého vymezeného úseku. Ušel ještě několik metrů, když začal štěkat. Vzápětí začal štěkat jeden ze starších psů na opačném konci zbořeného domu. Několik záchranářů šlo za ním a za chvíli vytáhli ze sutin ženu. Byla naživu, ale měla zlomenou nohu, několik žeber a mnoho odřenin. Sanitka ji okamžitě odvezla do nemocnice. Geri nepřestával štěkat. Sam přišel za ním a chtěl, aby mu někdo pomohl odstranit sutiny a podívali se, proč štěká. Jeden ze záchranářů mu však řekl, že ten úsek už byl prozkoumán a že je tam cítit jen plyn. Že tam pes nic jiného cítit nemůže. Sam se však nedal a sám začal odhazovat cihly a dřevo. Za chvíli zahlédl dětskou ruku. Okamžitě upozornil okolo stojící záchranáře a ti mu přišli hned pomoci při vyprošťování dítěte. Nakonec se ukázalo, že tam jsou děti dvě. Starší, asi pětiletý chlapec, který držel v náručí malou několikaměsíční holčičku. Také oni byli odvezeni do nemocnice a Geri obdržel zvláštní pochvalu. Zvlášť, když se pak potvrdilo, že tam skutečně unikal plyn a starší pes děti necítil. Pak už byl Geri volán do každé akce, kde byl potřeba. O několik měsíců později Sama a Geriho navštívila žena s dětmi. Když se představila, pochopil Sam, že to jsou ty děti, které Geri zachránil. Chlapec si začal s Gerim hrát a dal mu velkou kost z bůvolí kůže, kterou mu přinesl. Sam se ženou si začali povídat a teprve teď se dozvěděl, že děvčátko by už nežilo, kdyby ji chlapec těsně před výbuchem nevytáhl z postýlky. Pak se zase rozloučily a Sam začal o všem uvažovat. Věděl, že dělá správnou věc, ale nečekal, že někdo přijde osobně, aby mu poděkoval. Měl z toho dobrý pocit. O několik dní později, když se opět chystal s Gerim na cvičák, začal zase zvonit telefon. Sam jej zvedl. Volali záchranáři, že potřebují psa do akce, ale nemůžou sehnat nikoho. Tak jeli do akce. Opět šlo o zbořený domek, který se zřítil, aniž by někdo znal příčinu. Vědělo se jen, že tam žila stará paní. Sam poslal dělat Geriho jeho práci a sledoval ho. Uběhla hodina, ale nikdo nObrazekehlásil žádný nález. Pak začal Geri štěkat. Záchranáři během několika minut vytáhli ženu, bohužel už mrtvou. Geri pokračoval v práci a nereagoval na Samovo volání. Prostě cítil ještě něco jiného. Pak zaštěkal znovu. Záchranář, který stál nejblíže Samovi, mu řekl, že žena žila sama a nikdo jiný pod sutinami být nemůže. Sam se tedy vydal ke Gerimu sám a začal odhazovat trosky domu. Po chvilce zahlédl psí kožíšek. Sáhl na něj a k jeho překvapení byl teplý a dýchal. Opatrně ho vytáhl a podíval se na něj. Byl to pejsek. Malé klubíčko. Položil si ho na ruku a nesl ho k autu. Pak ho odvezl k veterináři. Ten psíka prohlédl, načež zkonstatoval, že má zlomenou přední packu a je v šoku, ale jinak je v pořádku, bez vnitřních zranění. A také mu řekl, že je to nejspíš kříženec. Sam si vzal psíka domu. ZjisObrazektil, že je to fenka, stará tak 8-9 měsíců. Nevěděl, co s ní bude dělat, ale zatím se rozhodl, že si ji nechá. Viděl totiž, jak se upnula na Geriho. Chtěla jít všude za ním, ale noha v sádře jí v tom zatím bránila. Dal jí jméno Cita. Když se uzdravila a byla jí sundána sádra, chodila neustále Gerimu v patách. Ať šel kamkoliv, měl Citu za sebou. Akce nebo procházka, doprovázel ho malý stín. Po několika dnech se Cita pomalu od Geriho odpoutávala a začala po domě chodit sama. Sam toho využil a začal ji cvičit. Chtěl, aby uměla poslouchat na povely a bral ji s sebou i na cvičiště, kam jezdil s Gerim. K úžasu Sama i ostatních, začala Cita prohledávat sutiny a bezpečně našla místo, kde byl schovaný figurant. Tak jí začal výcvik na záchranářského psa a brzy se stala konkurencí pro leckterého většího, staršího a zkušenějšího psího kolegu. Když skládala zkoušky, které potřebovala, aby mohla pracovat jako záchranářský pes, budila úžas. Nejen svojí výškou a vzhledem, ale i energií a zarputilostí, se kterou se pouštěla do práce. Zkoušky složila úspěšně, byla druhá. První místo získal labrador. Geri, Cita a Sam tvořili perfektně sehraný tým. Někdy se stávalo, že Cita byla potřebnější než velký pes. To, když záchranáři potřebovali prozkoumat nějaké místo, kam se německý ovčák ani jiný velký pes nevešel.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář