Jdi na obsah Jdi na menu
 


Živé překvapení

24. 10. 2006

Sabina slavila 10. narozeniny, když se Urk narodil. Rodiče jí prozradili, že pro dárek si půjde až za dva měsíce, protože se teprve narodil. Sabina nevěděla, jestli jde o psa, kočku nebo něco jiného. Ale co vědělaObrazek určitě, bylo, že dostane živé zvíře. Když tyto dva měsíce uplynuly, dala jí mamka ještě jeden dárek, který si měla rozbalit, až budou na určitém místě. Když přijeli do jedné vesnice, zastavili u domku, na jehož dvorku běhalo moc psů. Sabina se rozhlížela a poznávala různá plemena: německý ovčák, bígl, toy pudl, labradorský retrívr, dalmatin, dlouhosrstý jezevčík a rotvajler. Když zazvonil, vyšel z domu muž a zavolal si k sobě rotvejlera, který byl jediným zástupcem svého plemene. Jinak bylo každé plemeno zastoupeno alespoň třemi zvířaty, některá i pěti a více zvířaty. Pozval Sabinu a rodiče dál. Sabina se brodila záplavou psů, sem tam si některého pohladila a šla poslušně za rodiči. Když vešli do domu, muž je zavedl do jedné místnosti, kde Sabina uviděla ohrádky pro fenku a štěňata. Každá ohrádka byla asi 40cm vysoká, aby ji fena přeskočila, ale mláďata ne. Většina ohrádek byla prázdných, ale tři byly obsazené. V jedné byla fenka labradora se štěňaty, v druhé dalmatinka. V té poslední obsazené byla jen dvě štěňata německého Obrazekovčáka. Sabina se naklonila k matce a poznamenala, že ty štěňata ovčáka jsou nádherná. Muž se k ní otočil a prozradil jí, že jedno štěně si nechává a to druhé je už prodané. A také jí řekl, že majitele bude zná, protože bydlí v jejich domku a denně ho vidí v zrcadle. Sabina chvíli jen nechápavě koukala, než jí došlo, že to štěně je tím živým dárkem. Hned se zeptala, jestli je to pejsek nebo fenka a jaké má oficiální jméno. Muž jí odpověděl, že pejsek se jmenuje Urk Florencia Malidai. Sabina přemýšlela, jak bude pejskovi říkat. Florencie ji v Itálii a té vládl Cesar. Tak se rozhodla, že tak bude štěněti říkat. Pak prozradila matce jméno i s odůvodněním. Muž ji slyšel a s úsměvem poznamenal, že je chytrá. Když se loučili, slíbila Sabina muži, že mu bude psát, jak se Cézarovi daří a pošle mu i fotky. Při nasedání do auta si Sabina všimla dárku na sedačce a rozbalila ho. Objevila v něm spoustu věcí: krátké a dlouhé vodítko, malý a velký kožený obojek a řetízkový obojek, náhubek, kartáč, hřeben, pár suchaObrazekrů a vitamínových tyčinek. Hned štěněti jednu dala. Cézar si v novém prostředí rychle zvykl. Sabina začala Cézara učit na jméno, obojek a vodítko. Přitom ho už začala i cvičit, aby reagoval na povely. Sabinu výcvik bavil a když Cézar slavil první narozeniny, uměl už dost obstojně poslouchat. Během následujících dvou let poslušnost zdokonalil a Sabina stále udržovala kontakt s chovatelem. Jednou, když šla Sabina s Cézarem na procházku, viděli, jak dva kluci mají na šňůře přivázaného psa a klacky ho mlátí. Přestože Sabina byla mladší, řekla jim, ať toho nechají. Kluci se jí vysmáli a řekli, ať si hledí svého a je nechá na pokoji. Sabina, která měla vedle sebe Cézara a věděla, že by jí v přípaObrazekdě nutnosti ochránil, jim řekla, že pokud psa neodvážou oni, udělá to sama. Kluci už ztráceli trpělivost. Jeden z nich přišel k Sabině, nevnímaje psa, ji chtěl dát facku. Jen se rozpřáhl, ležel na zádech, ani nevěděl, jak se tam dostal, a na prsou mu stál Cézar a ukazoval zuby. Sabina si zavolala Cézara k sobě a šla odvázat psa. Druhý kluk, když viděl, co se stalo jeho kamarádovi, začal utíkat pryč. První se zvedl za země a následoval ho. Sabina psa odvázala a přitom si ho prohlížela. Vypadal jako dobrman, ale byl poněkud menší a drobnější. A byl to taky pes. Když ho Sabina dovedla domu, zavolala rodiče a vše jim vyprávěla. Rodiče souhlasili se Sabinou, která navrhovala, aby po městě rozvěsili plakáty o nálezu psa. Ti dva mohli psíka také ukrást. Na jejich výzvu se ozvala starší paní, s tím, že svého psa prodala dvěma chlapcům, kteří měli potvrzení, že rodiče souhlasí s koupí psa. A proto jim pejska prodala. Sabina se s pani dohodla a pozvala ji k nim domu. Když žena pejska uviděla, věděla, že je to ten její. Také pes ji poznal a oba se těšili z přítomnosti toho druhého. Paní se Sabině svěřila, že se stěhuje a nemObrazekůže si vzít psa s sebou. Také jí prObrazekozradila, že pejsek je plemene německý pinč a jmenuje se Haki. Sabina se rozhodla, že si psíka nechá. Žena s tím souhlasila, protože věděla, že Haki bude u Sabiny v dobrých rukách. Cézar a Haki se skamarádili, i když na něj Haki občas vrčel. Pak si na sebe zvykli a byli rádi ve své společnosti. O něco později byl Cézar nakrýt fenku německého ovčáka, které se, po dvou měsících, narodilo 7 štěňat. Jedno dostala Sabina, když mu bylo 8 týdnů. Byla to fenka a dostala jméno Agys. Jak Agys rostla, byly na ni kladeny stále větší nároky, jako kdysi na Cézara. Sabina, Cézar, Haki a Agys spolu podnikali dlouhé výlety a tvořili sehrané kvarteto.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář